O SLAVNOSTECH:
Znáte to - neustále hledáte nové zážitky a zkušenosti a jezdíte za nimi po celém světě, dokud si neuvědomíte, že sami máte za humny poklad, o kterém by se měl svět dozvědět. Pro Hustopeče jsou tímto pokladem nejen skvělá vína, ale i mandloně, jejichž pěstování má v Hustopečích dlouhou historii. A kde jinde ochutnat ty nejlepší mandlové produkty, než v srdci vinic a mandloní? Přijeďte se podívat na největší mandloňový sad ve střední Evropě a spojte návštěvu se skvělým vínem a vybraným jídlem!
NĚCO Z HISTORIE MANDLÍ
V HUSTOPEČÍCH
Mandloňové sady pravidelně vítají jaro prvními kvítky a lákají na procházku spojenou s výšlapem na rozhlednu. Dříve se však mandloňové sady v Hustopečích spíše než s turisty spojovaly s cukráři. Po válce se do republiky dováželo tři sta vagónů plodů mandlí ročně. Socialistické Československo však mělo být ve výrobě mandlí soběstačné. V Hustopečích zůstala volná půda po odsunutých Němcích. Krajský národní výbor tedy rozhodl - mandle budeme pěstovat tady. První výsadba byla provedena v roce 1949. Začátky byly ovšem dost krušné. Nikdo nevěděl, jak mandle pěstovat, ani sklízet. První výsadby byly nešlechtěné semenáče, tak jak se posbíraly semena. Po první úrodě nikdo nevěděl, co s ní. Všechno se museli místní sadaři postupně naučit. Během let se hustopečské mandloně staly součástí provozoven Čokoládovny Zora Olomouc. Hustopečské mandle se tak objevovaly v nejrůznějších cukrovinkách. První velká sklizeň byla v roce 1967, a jakmile dorostly šlechtěné mandloně, kterých tady bylo asi 17 tisíc, sklízelo se v sadech kolem 60 metráků čistých jader. Využít se však kromě jader, daly i skořepiny. Například na topení díky velké výhřevnosti, nebo v dopravním průmyslu.
KDE SE V HUSTOPEČÍCH VZALY MANDLONĚ?!
Hustopeče najdete na jižní Moravě - tedy ve velmi teplé oblasti. Historie pěstování mandloní v Hustopečích sahá až do 17. století. Ovšem první rozsáhlé výsadby započaly po roce 1949. Bylo to zejména kvůli tomu, aby se mandle nedovážely z jiných - především kapitalistických států (Španělsko, Itálie nebo Řecko). Proto se v Hustopečích zrodily mandloňové sady, kde jste mohli v době jejich největšího rozmachu najít přes 50 tisíc mandloňových stromů. Postupně ovšem začaly mandloňové sady ustupovat meruňkám a také se změnily ekonomické podmínky. O úrodu ze sadů neměl nikdo zájem, až zůstaly zcela nevyužívané a neudržované. Nakonec zde zbyly jen dva sady o rozloze 4 hektary. Po změně majitelů hrozilo, že i tyto sady úplně zaniknou. Záchrana přišla za pět minut dvanáct z hustopečské radnice, která se postarala o záchranu této středoevropské rarity. Z původních 50 tisíců stromu zbyla poslední tisícovka. Od roku 2015 se každý rok vysazuje okolo stovky nových stromků.
VYCHÁZKY K MANDLONÍM
Nejzajímavější bod programu slavností je jistě vycházka k unikátním mandloňovým sadům, na které jsme náležitě pyšní! Dovede vás tam pětikilometrová trasa Mandloňovou stezkou, kterou olemují stanoviště s úkoly i občerstvením.
A co vás čeká v cíli? Kromě odměny za splněné úkoly oceníte překrásný výhled do okolí, sad mandloní, mandlové občerstvení a třeba výšlap na rozhlednu. Ta byla navržena architekty Martinem Novákem a Antonínem Olšinou a její celková výška dosahuje 17,4 metrů. Z vyhlídkového místa rozhledny se Vám rozprostře nádherný výhled nejen na nedalekou Pálavu, ale na celou krajinu plnou vinohradů, sadů a malebných vesniček.
Na mandloňové turistické stezce vás čekají dva mandloňové sady, sedm informačních tabulí a čtyři dřevěná posezení, na kterých si můžete odpočinout.
Nezapomeňte se po procházce odměnit skleničkou vína v některém z místních sklepů.
SRDCE MANDLONÍ A VINIC
Víno v Hustopečích má dlouholetou tradici a pro místní měšťany představovalo vždy výrazný zdroj potěšení, ale také obživy. Vinohrady okolo Hustopečí měly rozlohu přes 1350 ha, ale po 2. světové válce začalo zdejší vinohradnictví velmi upadat. V 60. letech minulého století byla jejich rozloha jen 89 hektarů. Dnes se situace o něco zlepšila a vinice najdeme na 273 hektarech. Také kvalita místních vín neustále stoupá, a proto si zde milovníci vína přijdou na své. Hustopečští vinaři pěstují své hrozny velmi citlivě, s ohledem na krajinu a životní prostředí. Například redukují výnosy na jednotlivých keřích, aby byla úroda co nejlepší nebo se snaží používat prostředky k ochraně vinic, které jsou šetrnější a tudíž také ekologičtější.